Níže jsem Ti poslala mou reakci, snad se Ti zobrazí:-). Je to pro mne příliš chaotické. Jinak já mám děti tři (dvě své, jedno manželovo) - mé vlastní mají 9 let a 1 rok:-).
Tak se tu držte a nebojte se žít:-).

Nedaří se mi napojit na Tvůj příspěvek o těhotenství a lécích. Než se zcela odpojím, uklidním Tě. Po celé těhotenství jsem brala cipralex 10 mg a postupně vysazovala neurol a atarax. Dcera je naprosto v pořádku. Neurol jsem stejně měla homeopatickou dávku. Cipralex a těhotenství se nevylučují a neurol, když je potřeba, vzít lze v nízké dávce. Nedoporučuje se kontinuální braní, ale já jej takto brala, jenže v nízkých dávkách - půl 0,25 mg tbl/den. Dcera neměla žádné abstinenční příznaky a jak říkám, je zcela v pořádku. Laktaci mi sice díky neurolu zastavili, ale myslím si, že to bylo zbytečné. Tedy asi tak:-). Dcera má rok. Neboj se:-). Poraď se s dobrým psychiatrem. Převahu má psychická pohoda matky. Samozřejmě nemůžeš brát dávky jako kůň:-). Jo a pracovala jsem do 7. měsíce těhotenství:-).

Amarellko, já se loučím. Jdu na sobě dále pracovat. Na fórum chodit nebudu, je to příliš depresivní. Tuším, že i proto tu většina z roku 2008 není. Nechci, ať to zní krutě - ale žije se jinde, ne tady. Já vím, že to všichni víme a někdy je to těžké a chvíli to trvá. Ale zas to bude lepší a kdo se drží pozitivního myšlení, ten jde také pozitivní cestou. Kdo se rozhodne být nemocný, jeho duše nemocná zůstane. Sama to "nedá", musíme si pomoct. Takže šup do radostných věcí - já např. řeším komodu pro dcerku. Měním uspořádání bytu, chystám se na pár změn.... a hlavně žiju, i když mám několikrát denně pocit, že umírám. Např. dnes ráno při cestě autem na terapii, kterou dvakrát měsíčně z hecu podniknu - je to 30 km tam, 30 km zpět. A proč terapeut tak daleko? Protože je to motivace a protože tady v okolí není nikdo, kdo by byl Gestalt (tedy celostního) zaměření, na což já jsem vysazená. Ještě vzkaz těm, co se terapie bojí - já se jí vyhýbala jako čert kříži a až jsem dozrála do fáze, že jsem sama chtěla, šlo to jako po másle. Bez chtění nemůže terapeut nic. Prosím všechny zde přítomné, chtějte. Ale ne jen myslí, ale i svými malými a velkými činy! Jedině tak se posunete, vím to. Zkušenost nepustí:-). Opatrujte se a ať je vám brzy lépe. PS - ne, nezbavila jsem se PP nikdy, jak ses ptala; projevy byly daleko menší, ale PP byla vždy se mnou; nicméně jsem zvládla odřídit autem část Slovenska, Rakouska a vrátit se přes ČR domů....; takže jde, nebo nejde? :-)

Ale naučíš, naučíš. Protože chceš :-). A stěhování bude fajn:-). Může to být příjemná změna! Děti zvládám, co mi zbývá:-). Nejmladší dcerka má rok:-). Starší mají 9 a 10:-). Ad: cipralex. Amarello, já už nevím Tvé křestní jméno, fix:-). Ale věděla jsem ho. Drž se a nevzdávej:-). PS. Jsem sociální pracovnice:-).

Jo? No mně dělají dobře. Třezalka tam není, ale mám ji třeba v čaji na migrénu. Neřeším to až tak. S trávením jsem měla pěkné problémy:-). Jak jsem se začala pohybovat, šla jsem zvracet. Nejlepší to bylo třeba i po změně polohy, jak jsem usedla do auta ze stoje, že budu řídit. Fakt super, když mne natáhlo během řízení. Brr. Povahu? Tak jsem emocionálně laděná, některé věci si moc beru, občas jsem přecitlivělá. Ale ne, že bych dělala hysterické scény, to zas ne:-). Nicméně se hodně měním:-). Věci říkám na rovinu, tím je to celé pak klidnější. Mnoho věcí se mi za ty roky podařilo upravit. Na ostatních pracuji:-).

Pozor, já nekritizuji ID. Ale beru jej za mezní variantu. Třeba i pro to nálepkování. V tom jsou lidé hodně dobří:-). Každý máme svou psychiku a každý máme svou cestu. Česká společnost obecně hodně ráda kritizuje, pomlouvá a uráží. Určitě se drž, pracuj jakkoliv - hlavně, že to zkoušíš. Moc držím palce, aby bylo tolik lépe, že zvládneš další životní výzvy! :-)

Někdy stačí pár měsíců a je to ok:-).

Masáž, odblokace. Nebo reflexka. Pokud nemáš sílu bez léků, vezmi si něco na uklidnění a zkus to:-). Mně to občas hodně pomůže. Stahuje se nám to stresem a pak se můžou přicvaknout i nervy a aktivovat reflexní body hlavně na lopatkách. Nedávno mne to chytlo, děs. Paní masérka mi pomohla a druhý den odpoledne úúúúúlevaaaaaaaaaaaa:-).

Přátelé, zanechme toho. Taky jsem mistr a krotit se to dá. Proč by se něco mělo stát? Proč? Nabízí se odpověď a proč ne?:-) Ale taky se nabízí otázka: Kolik věcí a kolik mrtvých by už kolem nás bylo, kdyby se naše scénáře vyplnily:-). Lidi, neblbněme si hlavy, je jich škoda:-).

Závislost na mamince, tu jsem měla taky:-). V roce 2010 jsem se rozvedla a z domu odešla. Tím se jednak upravil vztah s mamkou a jednak jsem dospěla. Jak mně bylo krásně:-):-). Postel si můžeš doma nechat. Bude tam pro Tebe vždy:-). Však já taky mohla doma spát:-). Pak jsem se znovu vdala,.... a teď jsme zpět u našich. PS - s ex mužem máme přátelský vztah, rozhodně to není příčina mých potíží:-)